V malé chaloupce na kraji temného lesa žila mladá dívka jménem Popelka. Její otec, laskavý muž s milými očima, ji před časem opustil, a tak zůstala v péči své nové ženy a jejích dvou dcer. Macecha byla žena s tvrdým srdcem a ostrým jazykem. Její dcery, Dora a Zlata, byly její věrné kopie – panovačné, namyšlené a zlé.
Popelka se stala jejich služkou. Celé dny pracovala od rána do večera, uklízela popel z ohniště, prala špinavé prádlo a vařila chutná jídla, která nikdy neochutnala. Přestože měla tolik práce, nikdy nenadávala na svůj osud. Vždycky doufala, že se jednoho dne i jí povede zažít něco krásného.
Jednoho dne se v nedalekém království konal velkolepý ples. Zámkem zněla hudba, tančilo se a všichni se radovali. Popelka se schovala za oknem a s touhou sledovala, jak se krásně oděné dívky procházejí po zámecké zahradě. Její nevlastní sestry se celý týden chystaly na ples a Popelce se vysmívaly. „Ty bys přece na takový ples nepatřila! Ty patříš jen do kuchyně,“ posmívaly se jí.
Popelka se smutně usmála a vrátila se ke své práci. Zrovna když chtěla zhasnout lampu a jít spát, uslyšela za oknem šustění. Opatrně otevřela okno a spatřila starou ženu zahalenou do bílého pláště. Byla to laskavá víla, která se rozhodla Popelce pomoci.
„Neboj se, milá dívko,“ řekla víla s jemným hlasem. „Vidím, jak trpíš. Splním ti přání a pošlu tě na královský ples.“ A vytáhla z kapsy tři lesklé oříšky. „Tyto oříšky ti pomohou splnit všechna přání,“ dodala záhadně.
S pomocí víly se Popelka proměnila v nádhernou princeznu. Staré hadry nahradily šaty z nejjemnějšího hedvábí, vlasy se jí rozplynuly do dlouhých zlatých copů a na nohou měla skleněné střevíčky, které se třpytily jako hvězdy. Stará víla proměnila také její kočár – obyčejnou tykev – v nádherný zlatý kočár tažený šesti bílými koňmi.
Na plese všichni obdivovali neznámou krásku. Princ se do ní okamžitě zamiloval a celý večer tančili spolu. Když hodiny odbily dvanáct, Popelka si vzpomněla na varování víly a rychle utekla. V náhlém spěchu ztratila jeden ze skleněných střevíčků.
Princ byl zarmoucen, když krásná neznámá zmizela. Rozhodl se, že najde dívku, které bude střevíček sedět. Povolal všechny dívky v království, aby si střevíček vyzkoušely. Ale žádné z nich nebyl střevíček akorát. Až nakonec se princ dostal k Popelce. Když si střevíček vyzkoušela, zjistil, že je to právě ona, koho hledá. Popelka a princ se vzali a žili šťastně až do smrti.
Macecha a nevlastní sestry byly potrestány za svou zlost a závist. Musely tvrdě pracovat a litovat toho, jak se k Popelce chovaly. Popelka se stala milovanou princeznou a nikdy nezapomněla na to, jak těžký život měla dříve.