V jednom malém městečku, obklopeném zelenými kopci a starými duby, žil chlapec jménem Erik. Byl to zvědavý a odvážný kluk s rozcuchanými vlasy a očima, které se vždycky leskly, když se dočetl do zajímavé části knihy. Jeho nejoblíbenějším místem v celém městě byla stará městská knihovna. Tam trávil hodiny procházením mezi vysokými regály, prohlížením prašných knih a sněním o dobrodružstvích, která se v nich ukrývala.
Jednoho deštivého odpoledne, když se Erik prohrabával v oddělení starých map, narazil na zvláštní knihu. Byla menší než ostatní, s koženým obalem a zlatým zámkem. Erik se snažil knihu otevřít, ale zámek byl pevně uzavřen. Na zadní straně knihy byla vyryta záhadná mapa a pod ní nápis: „Ten, kdo najde zlatý klíč, odhalí tajemství staré knihovny.“
Erik byl nadšený. Zlatý klíč! To znělo jako začátek opravdového dobrodružství. Rozhodl se, že klíč najde. Začal pátrat po celé knihovně, prohledával každý kout, každou knihu. Nic. Zklamaný se vydal domů.
Cestou domů si všiml starého hodináře, který seděl na lavičce před svým obchodem. Erik ho znal, byl to milý stařík, který uměl opravit jakékoli hodiny. Rozhodl se ho požádat o radu.
„Pane hodináři,“ začal Erik, „našel jsem starou knihu se zlatým zámkem. Víš, kde bych mohl najít ten klíč?“
Hodinář se usmál. „Zlatý klíč, říkáš? To zní zajímavě. A kde jsi tu knihu našel?“ Erik mu vše vyprávěl.
„Hmm,“ zamumlal hodinář, „to je záhada hodná rozluštění. Zkus se podívat do starého městského archivu. Tam se ukrývají tajemství tohoto města.“
Erik poděkoval a vydal se do archivu. Archiv byl temné a prašné místo, plné starých dokumentů a svitků. Po dlouhém hledání narazil na šanon s nápisem „Městské legendy“. Opatrně jej otevřel a začal listovat. A tam ho čekalo překvapení. Na jedné ze stránek byl nakreslený plán knihovny a na něm vyznačeno místo, kde se měl klíč nacházet.
S pomocí plánu se Erik vrátil do knihovny. Klíč byl ukrytý za starou bustou v rohu místnosti. Bylo to přesně tak, jak bylo v archivu napsáno. Erik radostně strčil klíč do zámku a otočil jím. Zámek se s cvaknutím otevřel.
Uvnitř knihy byl svit, na kterém byl popsán poklad staré knihovny. Nebyl to žádný zlatý poklad, ale něco mnohem cennějšího – znalosti. Svit popisoval historii města, jeho obyvatel a všechny události, které se zde odehrály. Erik byl ohromen.
Od té doby trávil Erik v knihovně ještě více času. Četl svit znovu a znovu, poznával historii svého města a cítil se být součástí něčeho velkého. A vždy, když se cítil smutný nebo zklamaný, otevřel starou knihu a nechal se unést do světa příběhů a dobrodružství.
A tak se Erik stal strážcem tajemství staré knihovny, chlapcem, který dokázal, že i obyčejná kniha může být začátkem velkého dobrodružství.
